АРТЫҚ ӨЛІМДІ ЗЕРТТЕУДІҢ ӨЗЕКТІЛІГІ ЖӘНЕ ХАЛЫҚАРАЛЫҚ ТӘЖІРИБЕСІ
Кіріспе. Денсаулықтың маңызды индикаторы ретінде өлім-жітімді динамикалық бағалау аурулардың белсенділігі, әлеуметтік-экономикалық әл-ауқат және әлеуметтік процестердің үрдісі туралы қорытынды жасауға мүмкіндік береді. Аурулардың барлық кластары бойынша артық өлімді бағалау жүйелі қателіктерді азайтады, сондықтан жарты ғасыр бұрын әртүрлі елдердегі тұмау эпидемиясының салдарын зерттеу үшін артық өлімді зерделеу ұсынылды. Жаңа коронавирустық инфекцияның пандемиясы кезінде ресми органдар үшін, COVID-19 таралуының алдын алу және күресу.инфекциялық қоздырғыштың қауіптілігі мен ауырлық дәрежесін анықтау арқылы дұрыс басқару шешімдерін қабылдау, сондай-ақ емдеуге бағытталған шаралар мен шешімдердің өзгерістері мен салдарын бақылау үшін артық өлім-жітімді зерттеу дәл осылай ешқашан өзекті бола қойған жоқ. Зерттеудің мақсаты: артық өлімді зерделеудің халықаралық тәжірибесін талдау және артық өлімді бағалаудың өзектілігін анықтау. Іздеу стратегиясы: Жарияланымдарды іздеу стратегиясы e-Library электронды кітапхана базасын, Pubmed, Web of Science, Scopus, Google Scholar деректер қорында индекстелген зерттеу тақырыбы бойынша әдебиет көздерін іздеуді қамтыды. Шолуды құрастыру үшін 1986 жылдан 2022 жылға дейінгі басылымдар зерделенді, түпнұсқа тілі – ағылшын, орыс, қытай, жапон және испан тілдері. Қосылу критерийі аурулардың барлық кластары бойынша артық өлім-жітімді зерттеуді, жалпы барлық себептерден, сондай-ақ жеке нозологиялардан артық өлімді зерттеуді көрсететін жарияланымдар мен дереккөздер болды. Барлығы 245 жарияланымдар, дереккөздер, ресми сайттар талданды, оның 94-і зерттеу мақсатына сәйкес келеді. Нәтижелер: Біздің зерттеуіміздің нәтижелері бойынша көптеген жарияланымдар, артық өлім-жітім есептеулері тек төтенше жағдайларда ғана емес, сонымен қатар әртүрлі патологиялық жағдайлар мен нозологиялардан, сондай-ақ қолайсыз жағдайлардан артық өлімді бағалау, климаттық-географиялық жағдайлардың әсері бағалауда ұзақ уақыт бойы қолданылғанын көрсетеді. Артық өлімді бағалаудың бірнеше жолы бар, олардың әрқайсысының өзіндік ерекшеліктері бар. Covid-19 пандемиясы кезінде артық өлім-жітім осы инфекцияның алғашқы толқынынан бастап зерттеле бастады. Зерттеу нәтижелері елдер арасында да, кейбір елдерде де өте қайшылықты. Ғалымдар мұндай сәйкессіздіктерге әртүрлі түсініктемелер берді, олар мультиморбидті патологиядағы өлімнің бастапқы себебін анықтау мәселелерінен бастап, әртүрлі зерттеу әдістемелерімен аяқталады. Қорытынды: артық өлім-жітімді бағалау Денсаулық сақтау саласындағы көптеген ғылыми зерттеулерде, соның ішінде медициналық-экологиялық және когорттық зерттеулерде қолданыла бастады. КВИ-ден қайтыс болғандардың нақты санын анықтау үшін Covid-19 пандемиясында артық өлімді зерттеген жұмыстардың саны артып келеді. Алайда, мұндай жұмыстардың қорытындылары әртүрлі, бұл бізді осы айырмашылықтың себептері туралы ойлануға және артық өлімді есептеу үшін әдістеме мен статистикалық модельдерді біріздендіруді ұсынуға мәжбүр етеді.
Tатьяна H. Сидорко1, https://orcid.org/0000-0002-3891-871X Сүндетғали Б. Калмаханов1, Андрей М. Гржибовский1,2,3, https://orcid.org/0000-0002-5464-0498 1 Әл-Фараби атындағы Қазақ ұлттық университеті, Алматы қ., Қазақстан Республикасы, 2 Солтүстік Мемлекеттік Медицина Университеті, Архангельск қ., Ресей Федерациясы; 3 Аммосов атындағы Солтүстік-Шығыс Федералдық университеті, Якутск қ., Ресей Федерациясы.
1. Алпатов А.В. Смертность в Волгоградской области на фоне пандемии Covid-19 // Статистика и Экономика. 2022. 19(2):23-35. https://doi.org/10.21686/2500-3925-2022-2-23-35(Дата обращения: 04. 04.2022) 2. Драпкина О.М., Самородская И.В., Какорина Е.П. Вопросы при кодировании причин смерти в период эпидемии COVID-19 // Профилактическая медицина. 2020;23(7):23-32. 3. Драпкина О.М., Самородская И.В., Какорина Е.П., Перхов В.И. Методы и проблемы нозологического анализа смертности в период пандемии COVID-19 // Национальное здравоохранение. 2021; 2 (1): 51–58. https://doi.org/10.47093/2713-069X.2021.2.1.51-58(Дата обращения: 11.03.2022) 4. Драпкина О.М., Самородская И.В., Какорина Е.П., Семенов В. Ю. COVID-19 и региональная смертность в Российской Федерации // Профилактическая медицина. 2021. 24(7):14 - 21. 5. Кашепов А. В. Методология изучения избыточной смертности населения в 2020–2021 гг. // Modern Science, 2021. 5–1: 77–88. 6. Корхмазов В.Т., Перхов В.И. Доступность специализированной медицинской помощи при тяжелых травмах головы в период пандемии COVID-19 // Инновационная медицина Кубани. 2022;(1):44-52. https://doi.org/10.35401/2500-0268-2022-25-1-44-52 (Дата обращения: 04.04.2022) 7. Методические рекомендации по кодированию и выбору основного состояния в статистике заболеваемости и первоначальной причины в статистике смертности, связанной с COVID-19. https://static-1.rosminzdrav.ru/system/attachments/ attaches/000/050/527/original/27052020_MR_STAT_1.pdf(Дата обращения: 03.03.2022) 8. Пустовалов Д.Н. Российская специфика избыточной смертности в молодых трудоспособных возрастах // Вестник Московского Университета. Серия 6: Экономика, 2015. №1, С. 87–107 ISSN: 0130–0105 9. Сабгайда Т.П. Структура избыточной смертности, обусловленной пандемией новой коронавирусной инфекции, у городских и сельских жителей // Социальные аспекты здоровья населения. 2021. 67(5):1. URL: http://vestnik.mednet.ru/content/view/1298/30/lang,ru/. DOI: 10.21045/2071–5021–2021-67-5-1. (Дата обращения: 10.03.2022) 10. Сабгайда Т.П., Зубко А.В., Семенова В.Г. Изменение структуры причин смерти во второй год пандемии COVID-19 в Москве // Социальные аспекты здоровья населения. 2021. No 67(4). С. 1. http://vestnik.mednet.ru/content/view/1280/30/ lang,ru/. (Дата обращения: 12.03.2022) 11. Самородская И.В., Зайратьянц О.В., Барбараш О.Л., Бойцов С.А. Проблемы оценки показателей смертности от отдельных причин. Согласованное экспертное мнение // Кардиология. 2018; 58(9): 63–66. .https://doi.org/10.18087/cardio.2018.9.10178 (Дата обращения: 01.04.2022) 12. Смирнов А.Ю. Анализ смертности от коронавирусной инфекции в России // Народонаселение. 2021.  Т. 24. № 2. С. 76–86. DOI: 10.19181/population.2021.24.2.7. 13. Удовиченко С.К., Жуков К.В., Никитин Д.Н., Топорков А.В., Викторов Д.В., Зубарева О.В., Климина И.А., Таратутина М.Н. Эпидемические проявления COVID-19 на территории Волгоградской области: промежуточные итоги // Вестник ВолГМУ. 2020. No 4(76). С. 30–36. DOI 10.19163/1994–9480-2020-4(76)-30–36. (Дата обращения: 06.03.2022) 14. Федеральная служба государственной статистики. URL: https://rosstat.gov.ru/ (Дата обращения: 03.03.2022) 15. Al Wahaibi A., Al-Maani A., Alyaquobi F., Al Harthy K., Al-Jardani A., Al Rawahi B., Al-Abri S. Effects of COVID-19 on mortality: A 5-year population-based study in Oman // Int J Infect Dis. 2021 Mar; 104:102-107. doi: 10.1016/j.ijid.2020.12.054. Epub 2020 Dec 23. PMID: 33359442; PMCID: PMC7833943. 16. Anderson C., Bae-Jump V.L., Broaddus R.R., Olshan A.F., Nichols H.B. Long-term Patterns of Excess Mortality among Endometrial Cancer Survivors // Cancer Epidemiol Biomarkers Prev. 2021 Jun. 30(6):1079-1088. doi: 10.1158/1055-9965.EPI-20-1631. Epub 2021 Mar 18. PMID: 33737298; PMCID: PMC8172460. 17. Armillei F., Filippucci F., Fletcher T. Did Covid-19 hit harder in peripheral areas? The case of Italian municipalities // Econ Hum Biol. 2021 Aug; 42:101018. doi: 10.1016/j.ehb.2021.101018. Epub 2021 May 21. PMID: 34098432. 18. Ayoubkhani D., Khunti K., Nafilyan V., et al. Epidemiology of post-COVID syndrome following hospitalisation with coronavirus: a retrospective cohort study (medRxiv preprint). 2021. https://doi.org/10.1101/2021.01.15.21249885 19. Azhar G.S., Mavalankar D., Nori-Sarma A., Rajiva A., Dutta P., Jaiswal A., Sheffield P., Knowlton K., Hess J.J. Ahmedabad HeatClimate Study Group. Heat-related mortality in India: excess all-cause mortality associated with the 2010 Ahmedabad heat wave // PLoS One. 2014 Mar 14;9(3): e91831. doi: 10.1371/journal.pone.0091831. Erratum in: PLoS One. 2014;9(9): e109457. PMID: 24633076; PMCID: PMC3954798. 20. Barbut F., Bouée S., Longepierre L., Goldberg M., Bensoussan C., Levy-Bachelot L. Excess mortality between 2007 and 2014 among patients with Clostridium difficile infection: a French health insurance database analysis // J Hosp Infect. 2018 Jan. 98(1):21-28. doi: 10.1016/j.jhin.2017.07.006. Epub 2017 Jul 13. PMID: 28712548. 21. Beaney T., Clarke J.M., Jain V., et al. Excess mortality: the gold standard in measuring the impact of COVID-19 worldwide? // J R Soc Med. 2020; 113(9): 329–334. https://doi.org/10.1177/0141076820956802 PMID: 32910871 22. Biggeri A., Lagazio C., Catelan D., Barbone F., Braga M. A municipality-level analysis of excess mortality in Italy in the period January-April 2020 // Epidemiol Prev. 2020 Sep-Dec. 44(5-6 Suppl 2):297-306. English. doi: 10.19191/EP20.5-6. S2.130. PMID: 33412822. 23. Boccia S., Ricciardi W., Ioannidis J.P.A. What other countries can learn from Italy during the COVID‐19 pandemic // JAMA Intern Med. 2020; 180: 987–988. https://doi. org/10.1001/jamainternmed.2020.14473 (accessed: 10.03.2022) 24. Case A., Deaton A. Deaths of despair and the future of capitalism. Princeton, NJ. Princeton University Press. 2020; 12(4): 745–746. https://doi.org/10.1111/rsp3.12302 (accessed: 18.03.2022) 25. Catalan News. Why Is Spain as a Whole Reporting Fewer New Covid-19 Deaths Than Catalonia? https://www.catalannews.com/society-science/item/why-is-spain-as-a-whole-reporting-fewer-new-covid-19-deaths-than-catalonia (accessed: 01.03.2022) 26. CDC. New ICD-10-CM code for the 2019 Novel Coronavirus (COVID-19), October 1, 2020. https://www.cdc.gov/nchs/data/icd/Announcement-New-ICD-code-for-coronavirus-2-20-2020.pdf (accessed: 03.03.2022) 27. Centers for Disease Control and Prevention. New ICD-10-CM code for the 2019 Novel Coronavirus (COVID-19). Atlanta: CDC; 2021. https://www.cdc.gov/nchs/data/icd/Announcement-New-ICD-code-forcoronavirus-2-20-2020.pdf (accessed: 01.03.2022) 28. Cevallos-Valdiviezo H., Vergara-Montesdeoca A., Zambrano-Zambrano G. Measuring the impact of the COVID-19 outbreak in Ecuador using preliminary estimates of excess mortality, March 17-October 22, 2020 // Int J Infect Dis. 2021 Mar;104:297-299. doi: 10.1016/j.ijid.2020.12.045. Epub 2020 Dec 19. PMID: 33352328; PMCID: PMC7749730. 29. Chieffo A., Stefanini G.G., Price S., et al. EAPCI Position Statement on Invasive Management of Acute Coronary Syndromes during the COVID-19 pandemic // European Heart Journal. 2020; 41(19): 1839–1851. https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehaa381 (accessed: 18.03.2022) 30. Colaco K., Widdifield J., Luo J., Rosen C.F., Alhusayen R., Paterson J.M., Campbell W., Tu K., Bernatsky S., Gladman D.D., Eder L. Trends in mortality and cause-specific mortality among patients with psoriasis and psoriatic arthritis in Ontario, Canada // J Am Acad Dermatol. 2021 May. 84(5):1302-1309. doi: 10.1016/j.jaad.2020.10.031. Epub 2020 Oct 21. PMID: 33096129. 31. COVID Effect’ Leads to Fewer Heart Surgeries, More Patient Deaths Landmark study examines the pandemic’s impact on adult cardiac surgery in the US. https://www.sts.org/sites/ default/files/press-releases/COVID_Nguyen_FINALnoem.pdf (accessed: 03.03.2022) 32. COVID-19 Coronavirus Pandemic. Reported Cases and Deaths by Country or Territory. Worldometers.info; 2021. Accessed June 13, 2021. https://www.worldometers.info/coronavirus/ (accessed: 01.03.2022) 33. Crowcroft N., Majeed A. Improving the certification of death and the usefulness of routine mortality statistics // Clin Med. 2001; 1: 122–125. https://doi.org/10.7861/clinmedicine.1-2-122 (accessed: 16.03.2022) 34. Davie G.S., Baker M.G., Hales S., Carlin J.B. Trends and determinants of excess winter mortality in New Zealand: 1980 to 2000 // BMC Public Health. 2007 Sep 24; 7:263. doi: 10.1186/1471-2458-7-263. PMID: 17892590; PMCID: PMC2174476. 35. De Filippo O., D’Ascenzo F., Angelini F., et al. Reduced rate of hospital admissions for ACS during covid‐19 outbreak in northern Italy // N Engl J Med. 2020; 383(1): 88–89. https:// doi.org/10.1056/NEJMc2009166 (accessed: 01.04.2022) 36. Deutsche Welle. Belgium’s Coronavirus (Over)Counting Controversy. https://www. dw.com/en/belgiums-coronavirus-overcounting-controversy/a-53660975 (accessed: 05.03.2022) 37. ECDC-WHO. Flu News Europe. Europe weekly influenza update. Week 5, 2017. https://www.ecdc.europa.eu/en/seasonal-influenza/surveillance-and-disease-data/ flu-news-europe (accessed: 01.03.2022) 38. EL PAÍS. Coronavirus Crisis in Spain: Spain’s Coronavirus Crisis: Why the Numbers Are Failing to Show the Full Picture. https://english.elpais.com/society/2020-04-05/ spains-coronavirus-crisis-why-the-numbers-are-failing-to-show-the-full-picture.html (accessed: 01.03.2022) 39. Elovainio M., Hakulinen C., Pulkki-Råback L., et al. Contribution of risk factors to excess mortality in isolated and lonely individuals: an analysis of data from the UK Biobank cohort study // Lancet Public Health. 2017; 4: e260–e266. https://doi.org/10.1016/ S2468-2667(17)30075-0 (accessed: 10.03.2022) 40. EUROMOMO. Graphs and maps. https://www.euromomo.eu/graphs-and-maps/# (accessed: 01.03.2022) 41. Faust J.S., Krumholz H.M., Du C., Mayes K.D., Lin Z., Gilman C., Walensky R.P. All-Cause Excess Mortality and COVID-19 — Related Mortality Among US Adults Aged 25-44 Years, March-July 2020 // JAMA. 2021;325(8):785-787. https://doi.org/10.1001/jama.2020.24243 (accessed: 27.03.2022) 42. Fernandes G.A., Junior A.P.N., Azevedo E., Silva G., Feriani D., França E. Silva I.L., Caruso P., Curado M.P. Excess mortality by specific causes of deaths in the city of São Paulo, Brazil, during the COVID-19 pandemic // PLoS One. 2021 Jun 7. 16(6): e0252238. doi: 10.1371/journal.pone.0252238. PMID: 34097694; PMCID: PMC8184000. 43. Freitas A.R.R., Alarcón-Elbal P.M., Paulino-Ramírez R., Donalisio M.R. Excess mortality profile during the Asian genotype chikungunya epidemic in the Dominican Republic, 2014 // Trans R Soc Trop Med Hyg. 2018 Oct 1;112(10):443-449. doi: 10.1093/trstmh/try072. PMID: 30085307. 44. Gadeyne S., Rodriguez-Loureiro L., Surkyn J., Van Hemelrijck W., Nusselder W., Lusyne P., Vanthomme K. Are we really all in this together? The social patterning of mortality during the first wave of the COVID-19 pandemic in Belgium // Int J Equity Health. 2021 Dec 18;20(1):258. doi: 10.1186/s12939-021-01594-0. PMID: 34922557; PMCID: PMC8684273. 45. GCDL. Coronavirus Pandemic (COVID-19). https://ourworldindata.org/coronavirus (accessed 06.04.2021). 46. Graham N.S.N., Junghans C., Downes R., et al. SARS-CoV-2 infection, clinical features and outcome of COVID-19 in United Kingdom nursing homes. J Infect. 2020; 81: 411– 419. https://doi.org/10.1016/j.jinf.2020.05.073 (accessed: 12.03.2022) 47. Hartnett K.P., Kite-Powell A., DeVies J., et al. Impact of the COVID-19 Pandemic on Emergency Department Visits – United States, January1, 2019 – May 30, 2020. MMWR Morb Mortal Wkly Rep. 2020; 69: 699–704. https://doi.org/10.15585/mmwr.mm6923e1 (accessed: 04.04.2022) 48. Heldwein F.L., Loeb S., Wroclawski M.L., et al. A Systematic Review on Guidelines and Recommendations for Urology Standard of Care During the COVID-19 Pandemic. Eur Urol Focus. 2020; 6(5): 1070–1085. https://doi.org/10.1016/j.euf.2020.05.020 (accessed: 18.03.2022)) 49. Horan J., Duddy J.C., Gilmartin B., et al. The impact of COVID-19 on trauma referrals to a National Neurosurgical Centre // Irish Journal of Medical Science. 2021. 190(4):1281–1293. http:// doi.org/10.1007/s11845-021-02504-7(accessed: 04.04.2022) 50. Hoshiko S., English P., Smith D., Trent R. A simple method for estimating excess mortality due to heat waves, as applied to the 2006 California heat wave // Int J Public Health. 2010 Apr.55(2):133-7. doi: 10.1007/s00038-009-0060-8. Epub 2009 Aug 13. PMID: 19680599. 51. Ibrahim T.F., Jahromi B.R., Miettinen J., Raj R., Andrade-Barazarte H., Goehre F., Kivisaari R., Lehto H., Hernesniemi J. Long-Term Causes of Death and Excess Mortality After Carotid Artery Ligation // World Neurosurg. 2016 Jun; 90:116-122. doi: 10.1016/j.wneu.2016.01.023. Epub 2016 Jan 22. PMID: 26805680. 52. International Observatory of Human Rights. China, Russia, Brazil and the Underreporting of Covid-19 Cases. https://observatoryihr.org/news/china-russia-brazil-and-theunderreporting-of-covid-19-cases/ (accessed: 01.03.2022) 53. Ioannidis J.P.A., Axfors C., Contopoulos‐Ioannidis D.G. Population‐level COVID‐19 mortality risk for non‐elderly individuals overall and for non‐elderly individuals without underlying diseases in pandemic epicenters. Envir Res. 2020; 188: 109890. https://doi. org/10.1016/j.envres.2020.109890 (accessed: 16.03.2022) 54. Islam N., Shkolnikov V.M., Acosta R.J., Klimkin I., Kawachi I., Irizarry R.A., Alicandro G., Khunti K., Yates T., Jdanov D.A., White M., Lewington S., Lacey B. Excess deaths associated with covid-19 pandemic in 2020: age and sex disaggregated time series analysis in 29 high income countries // BMJ. 2021 May 19;373: n1137. doi: 10.1136/bmj. n1137. PMID: 34011491; PMCID: PMC8132017. 55. Jokinen J., Talbäck M., Feychting M., Ahlbom A., Ljung R. Life expectancy after the first suicide attempt // Acta Psychiatr Scand. 2018 Apr. 137(4):287-295. doi: 10.1111/acps.12842. Epub 2017 Dec 14. PMID: 29238963. 56. Keiding N., Vaeth M. Calculating expected mortality // Stat Med. 1986 Jul-Aug. 5(4):327-34. doi: 10.1002/sim.4780050405. PMID: 3764224. 57. Koch-Henriksen N., Laursen B., Stenager E., Magyari M. Excess mortality among patients with multiple sclerosis in Denmark has dropped significantly over the past six decades: a population based study // J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2017 Aug;88(8):626-631. doi: 10.1136/jnnp-2017-315907. PMID: 28705951. 58. Kontsevaya A.V., Lukyanov M.M., Khudyakov M.B., Klyashtorny V.G., Balanova Yu.A., Kalinina A.M., Boytsov S.A. Seasonal and monthly changes of mortality in russian federation regions with different climate and geographic variables // Russian Journal of Cardiology. 2014;(11):25-30. https://doi.org/10.15829/1560-4071-2014-11-25-30 (accessed: 27.03.2022) 59. Lal S., Hayward C.S., De Pasquale C., et al. COVID-19 and Acute Heart Failure: Screening the Critically Ill – A Position Statement of the Cardiac Society of Australia and New Zealand (CSANZ). Heart Lung Circ. 2020; 29(7): e94–e98. https://doi.org/10.1016/j.hlc.2020.04.005 (accessed: 18.03.2022) 60. Laursen T.M., Munk-Olsen T., Gasse C. Chronic somatic comorbidity and excess mortality due to natural causes in persons with schizophrenia or bipolar affective disorder // PLoS One. 2011. 6(9): e24597. doi: 10.1371/journal.pone.0024597. Epub 2011 Sep 14. PMID: 21935426; PMCID: PMC3173467. 61. Li G.X., Pan X.C. Evaluation of excess mortality caused by PM2.5 in four typical Chinese big cities // Zhonghua Yi Xue Za Zhi. 2013 Sep 10;93(34):2703-6. Chinese. PMID: 24360101. 62. Makarova, M.N., & Pyshmintseva, О.А. (2021) Excess mortality in Russian regions during the COVID-19 pandemic. R-economy, 7(4), 225–234. doi: 10.15826/recon.2021.7.4.020 (accessed: 05.03.2022) 63. Man L.P., Ho A.W., Wong S.H. Excess mortality for operated geriatric hip fracture in Hong Kong // Hong Kong Med J. 2016 Feb. 22(1):6-10. doi: 10.12809/hkmj154568. Epub 2015 Oct 9. PMID: 26494900. 64. Morita T., Nomura S., Tsubokura M., Leppold C., Gilmour S., Ochi S., Ozaki A., Shimada Y., Yamamoto K., Inoue M., Kato S., Shibuya K., Kami M. Excess mortality due to indirect health effects of the 2011 triple disaster in Fukushima, Japan: a retrospective observational study // J Epidemiol Community Health. 2017 Oct. 71(10):974-980. doi: 10.1136/jech-2016-208652. Epub 2017 Aug 22. PMID: 28830951. 65. Nielsen J., Mazick A., Andrews N., et al. Pooling European all-cause mortality: methodology and findings for the seasons 2008/2009 to 2010/2011 // Epidemiol Infect. 2013; 141(9): 1996–2010. PMID: 23182146 66. Nielsen J., Vestergaard L.S., Richter L., et. al. European all-cause excess and influenza-attributable mortality in the 2017/18 season: should the burden of influenza B be reconsidered? // Clin Microbiol Infect. 2019; 25(10): 1266–1276. https://doi.org/10.1016/j.cmi.2019.02.011 (accessed: 18.03.2022) 67. Ogbebor O., Odugbemi B., Maheswaran R., Patel K. Seasonal variation in mortality secondary to acute myocardial infarction in England and Wales: a secondary data analysis // BMJ Open. 2018 Jul 19;8(7): e019242. doi: 10.1136/bmjopen-2017-019242. PMID: 30030309; PMCID: PMC6059346. 68. Ohmi K., Marui E. Estimation of the excess death associated with influenza pandemics and epidemics in Japan after World War II: relation with pandemics and the vaccination system // Nihon Koshu Eisei Zasshi. 2011 Oct. 58(10):867-78. Japanese. PMID: 22352000. 69. Olden A., Møen J. The Triple Difference Estimator. Institutt for foretaksøkonomi Department of Business and Management Science FOR 01/2020 1500-4066 April 2020 70. Ou C.Q., Song Y.F., Yang J., Chau P.Y., Yang L., Chen P.Y., Wong C.M. Excess winter mortality and cold temperatures in a subtropical city, Guangzhou, China // PLoS One. 2013 Oct 8;8(10): e77150. doi: 10.1371/journal.pone.0077150. PMID: 24116214; PMCID: PMC3792910. 71. Park J. Mortality among First Nations people, 2006 to 2016 // Health Rep. 2021 Oct 20;32(10):3-13. doi: 10.25318/82-003-x202101000001-eng. PMID: 34669322. 72. Penina O. Temporal trends and patterns in COVID-19 mortality in the Republic of Moldova // Economy and Sociology, 2021. (2), 85–93. https://doi.org/10.36004/nier.es.2021.2-07 (accessed: 10.03.2022) 73. Phu Pin S., Golmard J.L., Cotto E., Rothan-Tondeur M., Chami K., Piette F. Excess winter mortality in France: influence of temperature, influenza like illness, and residential care status // J Am Med Dir Assoc. 2012 Mar. 13(3): 309.e1-7. doi: 10.1016/j.jamda.2011.06.005. Epub 2011 Jul 20. PMID: 21764645. 74. Pilkington H., Feuillet T., Rican S., de Bouillé J.G., Bouchaud O., Cailhol J., Bihan H., Lombrail P., Julia C. Spatial determinants of excess all-cause mortality during the first wave of the COVID-19 epidemic in France // BMC Public Health. 2021 Nov 24;21(1):2157. doi: 10.1186/s12889-021-12203-8. PMID: 34819057; PMCID: PMC8611998. 75. Raleigh V. Deaths from Covid-19 (coronavirus): how are they counted and what do they show? // The King’s Fund. https://www.kingsfund.org.uk/publications/deaths-covid-19 (accessed: 01.03.2022) 76. Rossman H, Meir T, Somer J, Shilo S, Gutman R, Arie AB, Segal E, Shalit U, Gorfine M. Hospital load and increased COVID-19 related mortality — a nationwide study in Israel. Nat Commun. 2021;12(1):1904. https://doi.org/10.1038/s41467-021-22214-z (accessed: 27.03.2022) 77. Safavi-Naini S.A.A., Farsi Y., Alali W.Q., Solhpour A., Pourhoseingholi M.A. Excess all-cause mortality and COVID-19 reported fatality in Iran (April 2013-September 2021): age and sex disaggregated time series analysis // BMC Res Notes. 2022 Apr 5;15(1):130. doi: 10.1186/s13104-022-06018-y. PMID: 35382865; PMCID: PMC8981187. 78. Simón Méndez L., López-Cuadrado T., López Perea N., Larrauri Cámara A., de Mateo Ontañón S. Exceso de mortalidad precoz relacionado con la gripe en España durante un período interpandémico [Premature mortality excess related to influenza in Spain during an interpandemic period] // Rev Esp Salud Publica. 2012 Mar-Apr. 86(2):153-63. Spanish. doi: 10.1590/S1135-57272012000200004. PMID: 22991058. 79. Spencer M.R., Ahmad F. Timeliness of death certificate data for mortality surveillance and provisional estimates // National Center for Health Statistics. 2016. http://www.cdc. gov/nchs/data/vsrr/report001.pdf.pdf icon (accessed 06.04.2021). 80. Spencer E., Jefferson T., Brassey J., Heneghan C. When is covid covid? https://www.cebm.net/covid‐19/when‐is‐covid‐covid/. (accessed: 03.03.2022) 81. Starace F., Mungai F., Baccari F., Galeazzi G.M. Excess mortality in people with mental illness: findings from a Northern Italy psychiatric case register // Soc Psychiatry Psychiatr Epidemiol. 2018 Mar. 53(3):249-257. doi: 10.1007/s00127-017-1468-8. Epub 2017 Dec 22. PMID: 29273912. 82. Statista. Coronavirus (COVID-19) disease pandemic — Statistics & Facts. New York: Statista Inc; 2021. https://www.statista.com/topics/5994/the-coronavirus-disease-covid-19- outbreak/ (accessed: 01.03.2022) 83. Staub K., Panczak R., Matthes K.L., Floris J., Berlin C., Junker C., Weitkunat R., Mamelund S.E., Zwahlen M., Riou J. Historically High Excess Mortality During the COVID-19 Pandemic in Switzerland, Sweden, and Spain // Ann Intern Med. 2022 Apr. 175(4):523-532. doi: 10.7326/M21-3824. Epub 2022 Feb 1. PMID: 35099995; PMCID: PMC8803137. 84. Tachibana T., Kawaminami K., Minowa M. Excess mortality from influenza epidemics in Japan, 1980-1994 // Nihon Koshu Eisei Zasshi. 1999 Apr. 46(4):263-74. Japanese. PMID: 10491858. 85. Temkin E., Carmeli Y. Zero or More: Methodological Challenges of Counting and Estimating Deaths Related to Antibiotic-resistant Infections // Clin Infect Dis. 2019 Nov 13;69(11):2029-2034. doi: 10.1093/cid/ciz414. PMID: 31102400. 86. VanderWeele T.J. Challenges estimating total lives lost in COVID‐19 decisions: consideration of mortality related to unemployment, social isolation, and depression // JAMA. 2020; 324(5): 445–446. https://doi.org/10.1001/jama.2020.12187 (accessed: 10.03.2022) 87. Vestergaard L.S., Nielsen J., Krause T.G., et. al. Excess all-cause and influenza-attributable mortality in Europe, December 2016 to February 2017. Euro Surveill. 2017; 22(14): 30506. https://doi.org/10.2807/1560-7917.ES.2017.22.14.30506 88. Wadhera R.K., Shen C., Gondi S., et. al. Cardiovascular Deaths During the COVID-19 Pandemic in the United States // J Am Coll Cardiol. 2021; 77(2): 159–169. https://doi. org/10.1016/j.jacc.2020.10.055 89. Wei J., Hou R., Zhang X., et al. The association of late‐life depression with all‐cause and cardiovascular mortality among community‐dwelling older adults: systematic review and meta‐analysis // Br J Psychiatry. 2019; 215(2): 449–455. https://doi.org/10.1192/bjp.2019.74 (accessed: 18.03.2022) 90. WHO. COVID-19 Significantly Impacts Health Services for Noncommunicable Diseases. https://www.who.int/news-room/detail/01-06-2020-covid-19-significantly-impactshealth-services-for-noncommunicable-diseases (accessed: 01.03.2022) 91. WHO. International Guidelines for Certification and Classification (Coding) of Covid-19 as Cause of Death. Geneva: WHO; 2020.https://www.who.int/classifications/icd/Guidelines_Cause_of_Death_COVID-19.pdf 92. Woolf S.H., Chapman D.A., Sabo R.T., et al. Excess deaths from COVID‐19 and other causes, March‐April 2020 // JAMA. 2020. 324(5): 510–513. https://doi.org/10.1001/ jama.2020.11787 93. World Health Organization. Coronavirus disease (COVID-19) Weekly Epidemiological Update and Weekly Operational Update. Geneva: World Health Organization; 2021. https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/ situation-reports (accessed: 01.03.2022) 94. Xie G., Guo Y., Tong S., Ma L. Calculate excess mortality during heatwaves using Hilbert-Huang transform algorithm // BMC Med Res Methodol. 2014; 14:35. Published 2014 Mar 4. doi:10.1186/1471-2288-14-35 References: [1-14] 1. Alpatov A.V. Smertnost' v Volgogradskoi oblasti na fone pandemii Covid-19. [Mortality in the Volgograd Region Against the COVID-19 Pandemic]. Statistika i Ekonomika [Statistics and Economics]. 2022;19(2):23-35. https://doi.org/10.21686/2500-3925-2022-2-23-35 [In Russian] 2. Drapkina O.M., Samorodskaya I.V., Kakorina E.P. Voprosy pri kodirovanii prichin smerti v period epidemii COVID-19. [Issues related to death reasons coding during the COVID-19 epidemic]. Profilakticheskaya Meditsina [Preventive medicine]. 2020. 23(7):23-32. https://doi.org/10.17116/profmed20202307123 [In Russian] 3. Drapkina O.M. Samorodskaya I.V. Kakorina E.P. Perkhov V.I. Меtody i problemy nozologicheskogo analiza smertnosti v period pandemii COVID-19 [Metody i problemy nozologicheskogo analiza smertnosti v period pandemii COVID-19]. Natsional'noe zdravookhranenie [National health care]. 2021; 2 (1): 51–58. https://doi.org/10.47093/2713-069X.2021.2.1.51-58 [In Russian] 4. Drapkina O.M., Samorodskaya I.V., Kakorina E.P., Semenov V.Yu. COVID-19 i regional'naya smertnost' v Rossiiskoi Federatsii [COVID-19 and regional mortality in the Russian Federation]. Profilakticheskaya Meditsina [Preventive medicine]. 2021. 24(7):14-21. https://doi.org/10.17116/profmed20212407114 [In Russian] 5. Kashepov A. V. Metodologiya izucheniya izbytochnoi smertnosti naseleniya v 2020–2021 gg. [Metodologiya izucheniya izbytochnoy smertnosti naseleniya v 2020–2021 gg.]. [Modern Science]. 2021. 5–1: 77-88. (1): 51–58. https://doi.org/10.47093/2713-069X.2021.2.1.51-58 [In Russian] 6. Korkhmazov V.T., Perkhov V.I. Availability of specialized care for severe head injuries during the COVID-19 pandemic [Availability of specialized medical care in cases of severe head injuries during the COVID-19 pandemic]. Innovatsionnaya meditsina Kubani [Innovative Medicine of Kuban]. 2022. 1 : 44-52. https://doi.org/10.35401/2500-0268-2022-25-1-44-52 [In Russian] 7. Metodicheskie rekomendatsii po kodirovaniyu i vyboru osnovnogo sostoyaniya v statistike zabolevaemosti i pervonachal'noi prichiny v statistike smertnosti, svyazannoi s COVID-19 [Guidelines for coding and selecting the underlying condition in morbidity statistics and the initial cause in COVID-19-related mortality statistics]. https://static-1.rosminzdrav.ru/system/attachments/attaches/000/050/527/original/27052020_MR_ STAT_1.pdf [In Russian] 8. Pustovalov D.N. Rossiyskaya spetsifika izbytochnoy smertnosti v molodykh trudosposobnykh vozrastakh [Russian Specifics of Excess Mortality in Young Working Ages]. Vestnik Moskovskogo Universiteta [Bulletin of Moscow University]. Seriya 6: Ekonomika. 2015. №1. pp.87–107. ISSN: 0130–0105 [In Russian] 9. Sabgayda T.P. Struktura izbytochnoy smertnosti. obuslovlennoy pandemiyey novoy koronavirusnoy infektsii. u gorodskikh i selskikh zhiteley [The structure of excess mortality. caused by the novel coronavirus pandemic. for urban and rural residents]. Sotsialnyye aspekty zdorovia naseleniya [Social aspects of public health]. 2021. 67(5):1. http://vestnik.mednet.ru/content/view/1298/30/lang.ru/. DOI: 10.21045/2071–5021–2021-67-5-1. [In Russian] 10. Sabgayda T.P. Zubko A.V. Semenova V.G. Izmeneniye struktury prichin smerti vo vtoroy god pandemii COVID-19 v Moskve [Change in the structure of causes of death in the second year of the COVID-19 pandemic in Moscow]. Sotsialnyye aspekty zdorovia naseleniya [Social aspects of public health]. 2021. No 67(4). pp.1. http://vestnik.mednet.ru/content/view/1280/30/ lang.ru/. [In Russian] 11. Samorodskaya I.V. Zayratiants O.V. Barbarash O.L. Boytsov S.A. Problemy otsenki pokazateley smertnosti ot otdelnykh prichin. Soglasovannoye ekspertnoye mneniye [Problems of assessing mortality rates from individual causes. Agreed Expert Opinion]. Kardiologiya [Cardiology]. 2018; 58(9): 63–66. https://doi.org/10.18087/cardio.2018.9.10178 [In Russian] 12. Smirnov A.Yu. Analiz smertnosti ot koronavirusnoy infektsii v Rossii [Analysis of mortality from coronavirus infection in Russia]. Narodonaseleniye [Population]. 2021.T. 24. № 2. pp. 76–86. DOI: 10.19181/population.2021.24.2.7. [In Russian] 13. Udovichenko S.K., Zhukov K.V., Nikitin D.N., Toporkov A.V., Viktorov D.V., Zubareva O.V., Klimina I.A., Taratutina M.N. Epidemicheskiye proyavleniya COVID-19 na territorii Volgogradskoy oblasti: promezhutochnyye itogi [Epidemic manifestations of COVID-19 in the territory of the Volgograd region: intermediate results]. Vestnik VolGMU [Bulletin of the Volzhsky State Medical University ]. 2020. No 4(76). S. 30–36. DOI 10.19163/1994–9480-2020-4(76)-30–36. [In Russian] 14. Federalnaya sluzhba gosudarstvennoy statistiki [Federal State Statistics Service]. https://rosstat.gov.ru/ [In Russian]
Көрген адамдардың саны: 103

Түйенді сөздер:

Мақалалар санаты: Әдебиеттерге шолу

Библиографиялық сілтемелер

Сидорко T.H., Калмаханов С.Б., Гржибовский А.М. Артық өлімді зерттеудің өзектілігі және халықаралық тәжірибесі // Ғылым және Денсаулық сақтау. 2022. 3 (Т.24). Б. 103-1169. doi 10.34689/SH.2022.24.3.014

Авторизируйтесь для отправки комментариев