Online ISSN: 3007-0244,
Print ISSN:  2410-4280
MАКРОСОМИЯМЕН ТУЫЛҒАН БАЛАЛАРДАҒЫ D ДӘРУМЕНІ ТАПШЫЛЫҒЫНЫҢ РӨЛІН ПРОСПЕКТИВТІК ЗЕРТТЕУ
Өзектілігі: Макросомия жүктілік жасына қарамастан 4000 г-нан асатын дене салмағы ретінде анықталады және бүкіл әлем бойынша жүктіліктің 3-15% - встречается кездеседі [2,8,25]. Жүктілік кезіндегі Д витаминінің жетіспеушілігі гестациялық қант диабеті мен преэклампсия қаупінің жоғарылауымен байланысты, бұл ұрпақтың денсаулығына жанама әсер етуі мүмкін [3,4,18]. Мақсаты: Д витаминінің рөлін бағалау, макросомиямен туылған балалардың өмірінің бірінші жылындағы денсаулық жағдайы. Зерттеу материалдары мен әдістері: перспективалық зерттеу. Зерттеу 2021 жылғы қаңтар мен 2021 жылғы сәуір аралығында "Семей қаласының перинаталдық орталығы" клиникалық базасында жүргізілді. Зерттеуге 258 нәрестеден тұратын толық мерзімді жаңа туған нәрестелер кірді. Зерттеуге қатысуға Жаңа туған аналардан ақпараттық келісім алынды. Аналарға алынған деректерді өңдеу, кейіннен зерттеу нәтижелерін жариялау, дербес деректерді көрсетпей-ақ хабарланды. Қосу критерийлері: макросомиясы бар толық мерзімді балалар. Ерекшелік критерийлері: ақаулары, генетикалық аурулары бар балалар, шала туылған нәрестелер. Деректерді талдау SPSS 20.0 нұсқасының пакетін қолдана отырып жүргізілді. "Жағдайлар" тобы мен "бақылаулар" арасындағы айырмашылықтардың статистикалық маңыздылығын тексеру үшін Пирсон мен Фишердің σ2 критерийі қолданылды, ал коэффициент коэффициенті 95% сенімділік аралығымен есептеледі. Үздіксіз деректер (IU) және стандартты ауытқу (CD) түрінде ұсынылған. Нәтижелер: D дәрумені тапшылығы бар жаңа туған нәрестелердің ерте бейімделу ерекшеліктерін және олардың өмірінің бірінші жылындағы денсаулық жағдайын талдау нәтижелері бойынша. Зерттеу қалыпты балалармен салыстырғанда макросомиямен ауыратын науқастарда қан сарысуындағы D дәруменінің жетіспеушілігі айтарлықтай төмен екенін көрсетті. Қорытынды: осылайша, біздің зерттеу нәтижелері бойынша макросомиясы бар жаңа туған нәрестелердің ерте бейімделуі қалыпты салмақтағы балалардан айтарлықтай айырмашылықтармен көрінді. Макросомиясы бар балаларды перспективалық бақылауда өмірдің бірінші жылында паратрофия да байқалды.
Назым М. Аильбаева1, https://orcid.org/0000-0003-1700-9696 Алия Р. Алимбаева1, https://orcid.org/0000-0002-5082-4636 Саят З. Танатаров1, https://orcid.org/0000-0001-8958-8768 Гульнара Б. Тайоразова1, https://orcid.org/0000-0002-8450-9204 Данара М. Иманмадиева1, https://orcid.org/0000-0002-7772-9727 Динара О. Ахметжанова1, https://orcid.org/0000-0003-0000-2535 Маншук С. Назарбекова1, https://orcid.org/0000-0003-1364-1512 Ернар Е. Даирбеков1, https://orcid.org/0000-0002-5522-7312 Арайлым А. Капанова1, https://orcid.org/0000-0001-5660-1460 Думан Берікұлы1, https://orcid.org/0000-0002-9738-7453 Оксана А. Юрковская1, https://orcid.org/0000-0002-6251-5574 Юрий Ф. Лобанов2, https://orcid.org/0000-0001-6284-1604 1 «Семей медицина университеті» КЕАҚ, Семей қ., Қазақстан Республикасы; 2 Алтай мемлекеттік медицина университеті, Барнаул қ., Ресей Федерациясы.
1. Anand N.K., Gupta A.K., Lamba I.M. Neurosonographic abnormalities in neonates with hypoxic ischemic encephalopathy // Indian Pediatr. 1994 Jul;31(7):767-774. 2. Asplund C.A., Seehusen D.A., Callahan T.L., Olsen C. Percentage change in antenatal body mass index as a predictor of neonatal macrosomia // Ann Fam Med. 200. 6:550–4. 3. Brannon P.M. Vitamin D and adverse pregnancy outcomes: beyond bone health and growth // Proceedings of the Nutrition Society. 2012;(71): 205-212. 4. Bodnar L.M., Catov J.M., Simhan H.N., Holick M.F., Powers R.W., Roberts J.M. Maternal vitamin D deficiency increases the risk of preeclampsia // Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism. 2007. (92): 3517–3522. 5. Bouvard B., Annweiler C., Sallé A., Beauchet O., Chappard D., Audran M., Legrand E. Extraskeletal effects of vitamin D: Facts, uncertainties, and controversies // Jt. Bone Spine. 2011. 78:10–16. 6. Dawodu A., Tsang R.C. Maternal vitamin D status: Effect on milk vitamin D content and vitamin D status of breastfeeding infants // Adv. Nutr. 2012; 3: 353–361. 7. Gu S., An X., Fang L. et al. Risk factors and long-term health consequences of macrosomia: a prospective study in Jiangsu Province // China // J Biomed Res. 2012 Jul; 26(4):235-240. 8. Harvey L., van Elburg R., van der Beek E.M. Macrosomia and large for gestational age in Asia: One size does not fit all // J Obstet Gynaecol Res. 2021 Jun; 47(6):1929-1945. 9. Henry F.P. A case of myxcedematoid dystrophy. Paratrophy // The Journal of Nervous and Mental Disease.1991. 16(3): 154-162. 10. Hoogenboezem T., Degenhart H., et al. Vitamin D metabolism in breast-fed infants and their mothers // Pediatric Res.1989;25:623. 11. Ideraabdullah Folami Y, Belenchia Anthony M, Rosenfeld Cheryl S, Kullman Seth W, et al. Maternal vitamin D deficiency and developmental origins of health and disease (DOHaD) // Journal of Endocrinology. May 2019; 241(2):65–80. 12. Martin C.R., Ling P.-R., Blackburn G.L. Review of Infant Feeding: Key Features of Breast Milk and Infant Formula // Nutrients. 2016. 8:279. 13. Mohamed H.J.J., Rowan A., Fong B., Loy S.-L. Maternal serum and breast milk vitamin D levels: Findings from the Universiti Sains Malaysia Pregnancy Cohort Study // PLoS ONE. 2014. 9:e100705. 14. Morales E.G., Llop M., Rodríguez-Bernal S., Tardón C., Riaño A. Circulating 25-Hydroxyvitamin D-3 in Pregnancy and Infant Neuropsychological Development. Pediatrics. 2012; 130. e913-e920. 10.1542. 15. Nevison C.D. A comparison of temporal trends in United States autism prevalence to trends in suspected environmental factors // Environ Health. 2014 Sep 5. 13:73. 16. Pilz S., Zittermann A., Obeid R., et al. The role of vitamin D in fertility and during pregnancy and lactation: A review of clinical data // Int. J. Environ. Res. Public Health. 2018.15:2241. 17. Principi N., Esposito S. Vitamin D Deficiency During Pregnancy and Autism Spectrum Disorders Development. Front Psychiatry. 2020 Jan 31;10: 987. 18. Senti J., Thiele D.K., Anderson C.M. Maternal vitamin D status as a critical determinant in gestational diabetes // Journal of Obstetric Gynecologic and Neonatal Nursing. 2012. 41: 328-338. 19. Song X., Shu J., Zhang S., et al. Pre-Pregnancy Body Mass Index and Risk of Macrosomia and Large for Gestational Age Births with Gestational Diabetes Mellitus as a Mediator: A Prospective Cohort Study in Central China. Nutrients. 2022 Mar 3;14(5):1072. 20. Wagner C.L., Taylor S.N., Johnson D.D., Hollis B.W. The role of vitamin D in pregnancy and lactation: Emerging concepts // Women’s Health. 2012. 8: 323–340. 21. Wen J., Kang C., Wang J., et al. Association of maternal serum 25-hydroxyvitamin D concentrations in second and third trimester with risk of macrosomia // Sci Rep. 2018 Apr 18;8(1):6169. 22. Whitehouse A.J., Holt B.J. et al. Maternal serum vitamin D levels during pregnancy and offspring neurocognitive development // Pediatrics. 2012 Mar. 129(3):485-93. 23. Woltamo D.D., Meskele M., Workie S.B. Determinants of fetal macrosomia among live births in southern Ethiopia: a matched case–control study // BMC Pregnancy Childbirth. 2022. 22: 465. 24. Wu D.M., Wen X., Han X.R., et al. Relationship Between Neonatal Vitamin D at Birth and Risk of Autism Spectrum Disorders: the NBSIB Study // J Bone Miner Res. 2018 Mar;33(3):458-466. 25. Zheng W., Zhang L., Tian Z.H., et al. Analysis of population attributable risk of large for gestational age // Zhonghua Fu Chan Ke Za Zhi. 2019 Dec 25. 54(12):833-839.
Көрген адамдардың саны: 48

Түйенді сөздер:

Мақалалар санаты: Біртума зерттеулер

Библиографиялық сілтемелер

Аильбаева Н.М., Алимбаева А.Р., Танатаров С.З., Тайоразова Г.Б., Иманмадиева Д.М., Ахметжанова Д.О., Назарбекова М.С., Даирбеков Е.Е., Капанова А.А., Берікұлы Д., Юрковская О.А., Лобанов Ю.Ф. Mакросомиямен туылған балалардағы D дәрумені тапшылығының рөлін проспективтік зерттеу // Ғылым және Денсаулық сақтау. 2023. 3 (Т.25). Б. 152-158. doi 10.34689/SH.2023.25.3.020

Авторизируйтесь для отправки комментариев