SARS-COV-2-МЕН БАЙЛАНЫСТЫ КӨП ЖҮЙЕЛІ ҚАБЫНУ СИНДРОМЫ БАР БАЛАЛАРДЫҢ ИММУНОЛОГИЯЛЫҚ ӨЗГЕРІСТЕРІ
Өзектілігі. SARS-CoV-2 байланысты көп жүйелі қабыну синдромы (КҚС) цитокин өндірісінің жоғарылауымен қарқынды иммундық белсендіруді көрсететін, белгілер мен симптомдармен сипатталады.
Мақсаты. Біздің зерттеуіміздің мақсаты SARS-CoV-2-мен байланысты көп жүйелі қабыну синдромы бар балалардағы иммундық жауаптың өзгеруін зерттеу болды.
Зерттеу материалдары мен әдістері. Зерттеуге SARS-CoV-2-мен байланысты көп жүйелі қабыну синдромы бар 35 бала кірді, бақылау тобы COVID-19 жұқтырған және көп жүйелі қабыну синдромы дамымаған 15 сау баланы құрады. Барлық пациенттердегі иммундық жауаптың жағдайы перифериялық қанды иммунофенотиптеу әдісімен бағаланды.
Зерттеу нәтижелері және оларды талдау. SARS-CoV-2 - мен байланысты КҚС бар балаларда CD3+ Т-жасушалық лимфопения, NK- жасушаларының төмендеуі, CD-95 апоптоз маркерінің экспрессиясы, сондай-ақ CD-25 белсендіру маркерінің экспрессиясының жоғарылауы байқалды. Гуморальды иммундық жауаптың өзгеруі в лимфоциттерінің салыстырмалы санының жоғарылауы және CD3-HLA-DR+В жасушаларының активтену маркерінің экспрессиясының жоғарылауы ретінде көрінді.
Қорытынды. SARS-CoV-2-мен байланысты КҚС бар балаларда терең иммундық дисрегуляция бар, бұл біз алған мәліметтерден көрінеді.
Индира С. Джаксыбаева1,2, https://orcid.org/0000-0002-3505-3853
Риза З. Боранбаева1, https://orcid.org/0000-0001-7456-6638
Минира Г. Булегенова1, https://orcid.org/0000-0002-7195-5926
Айжан А. Толганбаева2,
Наталья Т. Уразалиева1, https://orcid.org/0000-0002-1625-0173
Елена А. Кустова1,
Валентин И. Герайн3
1 "Педиатрия және балалар хирургиясы ғылыми орталығы" АҚ, Алматы қ., Қазақстан Республикасы;
2 "С.Ж. Асфендияров атындағы Қазақ ұлттық медицина университеті" КЕАҚ,
Алматы қ., Қазақстан Республикасы;
3 Университет клиникасы. Иоганн Вольфганг Гете, Франкфурт-на-Майне, Германия.
1. Feldstein L.R. et al. Multisystem inflammatory syndrome in US children and adolescents // New England Journal of Medicine. 2020. Т. 383. №4. С. 334-346.
2. Bukulmez H. Current understanding of multisystem inflammatory syndrome (MIS-C) following COVID-19 and its distinction from Kawasaki disease // Current Rheumatology Reports. – 2021. – Т. 23. – №. 8. – С. 1-11.
3. Lee P.Y. et al. Distinct clinical and immunological features of SARS–CoV-2–induced multisystem inflammatory syndrome in children // The Journal of clinical investigation. 2020. Т. 130. №. 11. С. 5942-5950.
4. Beckmann N.D. et al. Downregulation of exhausted cytotoxic T cells in gene expression networks of multisystem inflammatory syndrome in children // Nature communications. 2021. Т. 12. №.1. С.1-15.
5. Waggoner S.N. et al. Natural killer cells act as rheostats modulating antiviral T cells / /Nature. 2012. Т. 481. №. 7381. С. 394-398.
6. Cook K.D., Whitmire J.K. The depletion of NK cells prevents T cell exhaustion to efficiently control disseminating virus infection // The Journal of Immunology. 2013. Т. 190. №.2. С. 641-649.
7. Consiglio C.R. et al. The immunology of multisystem inflammatory syndrome in children with COVID-19 // Cell. 2020. Т.183. №.4. С. 968-981. e7.
8. Jiang T.T. et al. Programmed death-1 culls peripheral accumulation of high-affinity autoreactive CD4 T cells to protect against autoimmunity // Cell reports. 2016. Т. 17. №.7. С. 1783-1794.
9. Beckmann N.D. et al. Downregulation of exhausted cytotoxic T cells in gene expression networks of multisystem inflammatory syndrome in children // Nature communications. 2021. Т. 12. №1. С. 1-15.
10. Moreews M. et al. Polyclonal expansion of TCR Vb 21.3+ CD4+ and CD8+ T cells is a hallmark of multisystem inflammatory syndrome in children // Science immunology. 2021. Т. 6. №. 59. С. eabh1516.
11. Esteve-Sole A. et al. Similarities and differences between the immunopathogenesis of COVID-19–related pediatric multisystem inflammatory syndrome and Kawasaki disease // The Journal of clinical investigation. 2021. Т. 131. №. 6. С.37-45
12. Carter M.J. et al. Peripheral immunophenotypes in children with multisystem inflammatory syndrome associated with SARS-CoV-2 infection // Nature medicine. 2020. Т. 26. №. 11. С. 1701-1707.
13. Bellesi S. et al. Increased CD95 (Fas) and PD‐1 expression in peripheral blood T lymphocytes in COVID‐19 patients // British journal of haematology. 2020. Т. 191. №. 2. С. 207-211.
14. Cencioni M.T. The immune regulation of PD-1/PDL-1 axis, a potential biomarker in multiple sclerosis // Neuroimmunology and Neuroinflammation. 2020. Т.7. №3. С. 277-290.
15. Ross S.H., Cantrell D.A. Signaling and function of interleukin-2 in T lymphocytes // Annual review of immunology. 2018. Т. 36. С. 411.
16. Reddy M. et al. Comparative analysis of lymphocyte activation marker expression and cytokine secretion profile in stimulated human peripheral blood mononuclear cell cultures: an in vitro model to monitor cellular immune function // Journal of immunological methods. 2004. Т. 293. №1-2. С. 127-142.
17. Syrimi E., Fennell E., Richter A., et al. The immune landscape of SARS-CoV-2-associated Multisystem Inflammatory Syndrome in Children (MIS-C) from acute disease to recovery // Iscience. 2021. Т. 24. №11. С.103215.
Көрген адамдардың саны: 40
Мақалалар санаты:
COVID-19-өзекті тақырып
Библиографиялық сілтемелер
Джаксыбаева И.С., Боранбаева Р.З., Булегенова М.Г., Толганбаева А.А., Уразалиева Н.Т., Кустова Е.А., Герайн В.И. SARS-COV-2-мен байланысты көп жүйелі қабыну синдромы бар балалардың иммунологиялық өзгерістері // Ғылым және Денсаулық сақтау. 2023. 5 (Т.25). Б. 27-33. doi 10.34689/SH.2023.25.5.003Ұқсас жариялымдар:
SARS-COV-2-МЕН БАЙЛАНЫСТЫ КӨП ЖҮЙЕЛІ ҚАБЫНУ СИНДРОМЫ БАР БАЛАЛАРДЫҢ ИММУНОЛОГИЯЛЫҚ ӨЗГЕРІСТЕРІ
ТҮРКІСТАН ОБЛЫСЫНЫҢ ЕРЕСЕК ПАЦИЕНТТЕРІНДЕГІ ІЛЕСПЕЛІ АУРУЛАРҒА БАЙЛАНЫСТЫ COVID-19 КЛИНИКАЛЫҚ КӨРІНІСІ
COVID-19 КОРОНАВИРУСТЫҚ ИНФЕКЦИЯСЫНДАҒЫ ӨЛІМ ЖАҒДАЙЛАРЫН ТАЛДАУ
КОРОНАВИРУСТЫҚ ИНФЕКЦИЯНЫ ӨТКЕРГЕН, РЕВАСКУЛЯРИЗАЦИЯСЫ БАР НАУҚАСТАРДА КОРОНАРЛЫҚ АРТЕРИЯ РЕСТЕНОЗЫНЫҢ ЭПИДЕМИОЛОГИЯЛЫҚ АСПЕКТІЛЕРІ
COVID-19 КОРОНАВИРУСТЫҚ ИНФЕКЦИЯСЫНЫҢ ПАНДЕМИЯСЫ КЕЗІНДЕГІ АРТЕРИЯЛЫҚ ГИПЕРТЕНЗИЯ АҒЫМЫ МЕН СЕМІЗДІКТІҢ ЕРЕКШЕЛІКТЕРІ. ӘДЕБИ ШОЛУ